Takže, po strastiplné cestě jsme dorazily na Merenyi a hned jsme zjistily, že se po silných deštích na místo úplně v cípu přehrady našim autem nedostaneme... Naštěstí jsme dostali možnost naházet naší výzbroj místnímu domorodci na valník za traktor a ten nás tam ve zdraví dotah. :-) Na místě došlo na další překvapení, že několik hektarů vodní plochy co máme pro sebe k dispozici je max jeden metr hluboká kalná voda z obrovským nánosem bahna, takže strategie číslo jedna pořádně nadipovat boilies a s klackem v ruce jsem z lodí vyrazil hledat aspoň kus tvrdého dna, což se mi asi sto padesát metrů od břehu podařilo. Do vody na vytipované místo letěla tyčovka ze který stačil jenom poslední díl. Kolem tyče do kříže asi dvě kilča smraďocha ze stejnou porcí pelet kopensek. Na partikl a kuku jsme se vyprdnuli, nechtěli jsme riskovat bílou rybu v lovišti, které nebylo moc velký. Všude kolem mraky řídkého bahna. Na břehu kolega ulehl po projeté noci do hajan a já se ujal přípravě montáží. Po velkém výskytu škeble všude kolem nás nasazeny šokovky z měkkého, poddajného snag lajnu od Foxe a koncové montáže z dílny Carp R Us. Nástraha pro začátek Červený játrový losos s AK čerstvý uzený losos ve dvacítce a malá fluo popka Ananas zabalená v těstě Total natural. Na další prut Total natural s AK červ. Na jeden prut pro srovnání dvě kuličky konkurenční slavné krillové boilies.
Záběr na sebe nechal čekat pár hodin a po krátký přetahovačce ze břehu jsme měli na podložce násaďáka kolem čtyř kil. První panák na první rybu výpravy chycenou na Lososa, další záběr až večer opět na Lososa už značil těžší rybu pro kterou sem si dojel a po super zdolávačce na podložce skončil krásný maďarský lysec o váze kolem sedmnácti kil. Velká radost! Lokanec griotky na vítězství a znovu zavézt...Večer při soumraku opět záběr na Lososa a po delším souboji na vodě v bazénku neskutečný lysec, až jsem se musel smát protože rybě co chyběly na centimetry dohnala na výšku. Prostě macek o váze třináct kilo! Za tmy jsme přebili na noc všechny klacky a vyřadily Konkurenční krillové koule, protože jsme měly jenom dvojky a ty nám v extrémně teplé vodě vydrželi jen pár hodin na háčku a nebralo na to. Nasadili jsme na zbylé pruty Total natural s fluo plovkou Červ nebo Ananas. Další záběr přišel ráno po snídani a na podložce šupík kolem šestnácti kil. Souboj z lodi byl dost vyčerpávající, protože začal foukat silný vítr, který mně hnal do pryč po hladině, takže krásná veslovačka zpět -bicáky řádně protažený. A to byl jediný záběr tohoto dne .Večer ještě měním taktiku a zavážím prut do extrémně mělké vody daleko do zátoky k rákosovým polím. Opět pomocí ulomené větve zkouším pevnost dna a krmím bodově jenom pár kuliček Totálu k nástraze Totálu, tentokrát 24mm s plovkou ananas, vše nadipované a obalené.
Další den ráno jsme z prvního místa od tyče začali zdolávat kapry mezi osmi a deseti kily takže velká radost. V poledne se kolega vydal do kempu pro chleba a po příchodu mi hlásí že jsme na Merenyi jediný co máme nějaké ryby!! Nejbližší tým ze Slovenska asi kilometr od nás měl na patnáct prutů pár násadových kaprů, což mně utvrdilo v tom že koule Natural mají skutečně asi koule! Prostě chytá to a hlavně neskutečně dlouho vydrží ve vodě. Kolem poledne po polední siestě se ozývá prut z rákosí ze samostatné vyvážky, rychle přitáhnout loď a vyrážíme ve vlnách a silném větru do rákosí za rybou. Na podložce končí krásný lysec o váze třináct kilo.
Ještě na vodě kouli pouze znovu obalím a vracím zpět zavezu, došponuji vlasec a z lodi v podložce vynáším lysce pro foto. Rybu pouštím a v tom se ten samý prut z rákosí opět rozjíždí, vyrážím za rybou, která mně vytahuje na volnou vodu, ale ne a ne jí odlepit ode dna. Tipuji to na sumce, voda se zbarvuje bahnem a ryba vypouští oblak bublin, čekám mramorový tělo, ale k úžasu se vyvalí obrovský, vysoký lysec. Podebírám rybu a již tuším, že mám v podložce svůj osobák a ryba bude určitě atakovat hranici dvaceti kil. Na břehu potvrzujeme, po odečtení podložky dvacet dva a půl kila! Následuje pár fotek ze břehu, ale nemožnost udržet rybu pro svou kluzkost a váhu, se s rybou poroučím na pár fotek do vody. Maďarovi jsem dal sbohem a naklopil jsem do sebe radostí pořádný kýbl sladký kořalky co jsme měli do čaje .
Následně převážíme do zátoky k rákosí další kolegovo prut, kolega je zatím obdařen jednou průměrnou rybou, což mně docela sere. Takže se zaměříme na jeho montáže. Silný vítr do zátoky zřejmě i natlačil ryby a začínáme zdolávat v průběhu odpoledne a večera další porci kaprů kolem deseti kil. Jsme docela namlsaný dvaadvackou takže ryby kolem deseti až dvanácti kil odepínáme v podběráku ve vodě. K večeru se vše uklidňuje, vítr ustal.Vytahujeme všechny montáže a přelíváme a obalujeme již nastražený vymáčený koule. Ryby nás nechali v klidu, až asi na jeden noční výjezd vyspat .
Další den ráno začíná pěkný pařák, voda je jak olej a záběry po celý den přicházejí z různých míst jen sporadicky a o kusech kolem deseti kilo.Všechny montáže opět vytahujeme a přezbrojujeme. Místo u tyče znovu masivně rozkrmujeme Lososem, Naturálem a smradochem, k tomu asi dvě kila pelet, ale dál se soustředíme na lov v zátoce .Vilda pokládá montáž úplně ke břehu pod trs rákosí, kde je kupodivu hodně tvrdo, po převezení mi přichází záběr ze zátoky, na prutě se mi zdá hodně těžká ryba. Asi po pěti minutách končí téměř bez boje v podběráku metrová ryba o 22 kg! Radost neskutečná po pár fotkách na suchu i ve vodě a následným rozdejchání ryby ve mně končí zbytek lahve. :-) Šťasten usedám do stínu pod strom.
Vildovi se daří zdolávat z pod břehu u trsu rákosu asi dvě stě metru od našeho stanoviště pár slušných kaprů o váze 10-14 kg. Následující večer už je mrtvo bez záběrů, horko je už neskutečný, hladina olej a následující noc bez záběrů. Ráno přebíjíme všechny pruty, vyvažujeme čerstvé nástrahy, vše Naturál největší velikosti i dvě koule pod sebe s plovkou. Obalený to připomíná velikostně malou plechovku od piva, ale voda je bez známek života. Horka a bezvětří nabývají na síle a předpověď nehlásí ani v brzkých dnech změnu, proto navrhujeme odjezd již na pátek místo soboty. Po setmění u piva nás ale začínají zvedat záběry ze všech míst. Od tyče před námi i od rákosí ze zátoky, následuje nádherná noční šichta a na podložce končí několik kaprů. Dabl 11 a 14 kg, 16 kg, lysci kolem 14 kg a asi v půl druhý se se mnou loučí poslední kapr výpravy, nádherný maďarský lysec 12 kg. Spokojený usínáme a záběry už nepřichází. Pouze brzo ráno poslední Vildovo kapr kolem 80 cm.
Ráno bylo už nesnesitelný vedro, tak jsme se dali do balení a kolem poledního jsme se vydali do kempu za správcem zabukovat výpravu na příští rok 
Cestou jsme potkali bratry z Bratislavy, kteří byli stále bez záběru a chystali se na příští den ukončit výpravu. Na dotaz jak se nám dařilo na konci revíru v rákosí, dostali strohou odpověď- třicet osm kaprů nej dvakrát dvacet dva kilo. :-) Zkřivil se jim obličej a mysleli si že vtipkujeme, po shlédnutí historie v mém fotoaparátu a následným rozloučením a podání rukou dostali jednoznačnou odpověď a to, že díky Total naturalu. Na příští rok jsme si objednali místo opět v rákosí, na konci přehrady, daleko od rybářů v naprostém klidu, se záchodem v nejbližší kukuřici a místo chatky s molíčkem jen na naše bivaky .
Tímto končí naše první zahraniční výprava za Maďarskými poklady a poroučíme se domů, opět dobývat naší Hněvkovickou přehradu. Ještě jednou dík Ondrovi za jeho super nástrahy bez kterých by jsme byly asi v prdeli !!!
