10 dní na sumčí skále 2009

04.06. 2011

Každý rok vyrážíme s kamarády na jednu či dvě delší výpravy, uskutečňované nad rámec našich obvyklých „víkendovek“. V roce 2009 tomu nemělo být jinak. Zvolili jsme si přehradu v jižních Čechách, která byla doposud pro nás velkou kapří neznámou. Týdenní výpravu jsme měli naplánovanou s kolegou Radkem  Statečným (Statkem) již na polovinu červena, ale bohužel nedopadla dle očekávání. Na námi zvolené místo podle fotografických map stažených z internetu jsme dorazili po hrozné polní cestě, nicméně se nám velmi líbilo. Z obrovského svahu jsme za tři hodiny snosili věci. Chvilku jsme odpočinuli, pak jsme nafoukli čluny a vyjeli na vodu.

 

Okamžitě při zkoumání dna nastal šok: hloubka přes 30m určitě není to pravé v tuto roční dobu! Co budeme dělat? Vynosit vše zase nahoru nepřipadalo v úvahu. Rozvezli jsme pruty na různé hloubky podél břehů i na koryto. Prokrmili pouze trochou boilies a dvě noci si oddáchli. Samozřejmě nic ani nepíplo. Nanosit věci zpátky do auta trvalo hrozných 5 hodin. Po několikanásobném zdolání asi kilometrového krpálu jsme sedli do auta a vyrazili na začátek přehrady. Zde jsem již v minulosti lovil sumce a auto je možno nechat jen kousek opodál. Ovšem na ono kýžené místo jsme nedorazili. Na polní cestě jsem prorazil vanu motoru své octavie. Tak jsme strávili noc uprostřed pole a domů jsme jeli s odtahovou službou. Po příjezdu do servisu jsme přeházeli věci do jiného auta a jeli rovnou na jednu z našich oblíbených pískoven. Tam jsme si alespoň zpravili chuť krásnými kapry.

Po prvním nezdaru jsme se nevzdali. Naplánovali jsme další výpravu za přehradními kapry na konec září. V srpnu jsme s kamarády kapraři vzali čluny, sonary a vyrazili na místo kde se dá v klidu sjet k vodě. Odtud jsme vyjeli a prozkoumali velký úsek přehrady. Vyhlídli jsme si pár pěkných míst a už zbývalo jen se Statkem naválet kvanta boiliesu a mohlo se vyrazit.

Měli jsme v plánu na místě zůstat celých deset dní. Kromě mne tvořili výpravu Jakub Markovický a Martin Svobodný (Wong). Během pobytu nás navštívilo  ještě pár přátel. Po odjezdu nás střídal Statek s kamarádem Lubošem.

Nadešel den D - pátek 18. září. V práci jsme odpočítali poslední minuty a  hurá ke Statkovi do naší výrobny návnad a nástrah. Tam už jsem měl pro sebe i pro ostatní vše připraveno. Z beden do boilie saků jsme přesypali dohromady asi sto kilo boilies a mohli jsme vyrazit.

Odpoledne kolem páté jsme byli na místě. Cesta tentokrát proběhla hladce, vyhlédlá místa jsou volná a tak nezbývá než se pustit do obvyklého kolotoče vybalování. Já, Kuba a moje foxteriérka Zorka jsme obsadili místo pod malebnou skálou. Wong  a jeho taťka Josef se usadili naproti nám kus po proudu. Jako vždy máme s Kubou jedno společné hodně velké krmné místo. Tentokrát jsme se rozhodli na něm krmit pouze červeným játrovým lososem s AK čerstvý uzený losos, kterého jsme měli každý 15 kg v průměrech 20,24 a 28mm. Jako druhé místo jsem si další den označil plácek pod skálou padající přímo do koryta. Na toto místo jsem musel zavážet podél břehu asi sto metrů a rozkrmil jsem si ho naší novinkou kořeněným smraďochem s AK kořeněný smraďoch ve stejných průměrech jako losos. Krmíme pouze boiliesem, partikl používáme jen na jaře a na pozdní podzim pokud po něm vůbec sáhneme.

 

alt

 

Boilies připravené!

 

 

 

 

Z redakce mě častují ať se rozepíšu o svých montážích. Bohužel nenarazili na toho pravého inovátora. Jako obvykle jsem používal celou výpravu 40 – 50 cm dlouhý ztužený návazec stažený 10 cm od háčku ze šňůrky mystic s háčkem klasického tvaru wide gape od Kordy. Zbytek montáže je naprosto standardní – 20 m šokové šňůry na 25 kg, 1 m olověné šňůry, obyčejnou závěsku a olova 150 – 200g. Za celý týden se mi při zdolávání vyhákl jen jeden kapr, čímž se Kuba a ostatní kluci s jejich kombinovanými návazci, děsivými rovnátky, třiceti druhy háčků, dvaceti druhy šňůrek… určitě pochlubit nemůžou. Sice si ze mě dělají často legraci, že mam dost mizerně vybavený penál na kaprařskou bižuterii. Mají pravdu, ale mě to funguje a víc nepotřebuji.

Vše je připraveno, jsme hotoví. Pruty pouze nahazujeme do společného krmného místa a jdeme spát. V noci přichází první záběr, nezáběr. Kapr kolem 50 cm za sebou vláčel krmítko a to se chytlo Kubovi do vlasce. Na přehradách celkem běžná věc.

Ráno nás budí krásné počasí, které se nás drželo celých deset dní. Než jsem si našel místo pod skálou pro svůj druhý prut, zabral  kapr okolo 65 cm.  Na návštěvu zajel první zvědavý dědula. Velmi se divil, že jsme na kaprech právě zde na pověstné sumčí skále. Za prvé zde kapři neberou a za druhé je to místo starého Franty a ten by se mohl zlobit. Fratna také přijel, byl to příjemný postarší pán. V klidu jsme se s nim domluvili a každé ráno kolem 6 hodiny zakotvil u nás pod pruty aby lovil candáty. Rána jeho kovové lodi o skálu se stala pro brzké ráno charakteristická. Asi čtyřiadvacet hodin od prvního náhozu se v sobotu večír povedlo zkušenému Josefovi ulovit prvního solidního kapra - 11,2 kg - na zelenou oliheň s AK oliheň, chobotnice s výtažkem z koi kapra.

 alt

 

 První solidní kapr 11,2 kg.

 

 

 

Olihně jsem si přibalil pouze kilo - 20mm a kilo - 28 mm. Nedalo mi to a píchnul jsem jí na pravý prut pod skálu. Do hlavního krmného místa jsem začal dávat boilies obalené těstem z lososa, které jsem si schoval při rolování. Těsto jsem naplácal i na olovo a začalo rodeo s kapry mezi 60 až 70 cm.V neděli nad ránem jsme si sáhli i my na pěkné ryby já 88 cm a11,3 kg na oliheň a Kuba 81 cm 9,3kg na lososa.

alt

Naši první velcí kapři 9,3 kg a 11,3 kg.


Přes den opět brali kapři střední velikosti na těstem obalené boilies  . Na místo pod skálou jsem dal zase smraďocha s nímž jsem zde masivně krmil a obalil ho také jeho těstem. Na obou krmných místech jsem měl velkou vrstvu bahna. Znáte to, při zavážení sotva vyndáte montáž z bahna. Krom plošného krmení jsem proto hodně krmil velkými boiliesy místo, kam jsem přímo pokládal montáž. To se ukázalo jako dokonalé na vyčištění dna. Ke konci týdne jsem již zavážel montáže na dokonale tvrdé dno. To se mi zase moc nelíbilo a přeci jen sem to pokládal tam kde ještě alespoň malinko bahna zbylo J. Na chytání velkých opatrných kaprů mam nejraději slabou vrstvu bahna.

V pondělí brzy ráno se mi také povedlo chytit kapříka vláčejícího krmítko. Kuba vytáhl kapra rovných 10 kg. Nejlépe se však vedlo  Josefovi,který chytil mohutného, světlého kapra 13,5 kg. Nezdál se být nijak nemocný, prostě taková bílá paní.

 

 

alt

13,5 kg.

alt

11,3 kg

 

 

 

alt

9,7 kg.

alt

 

alt

 

alt

 

alt

 

 

 

 

Přes den brali kapři střední velikosti kolem 75 cm téměř pořád. Prostě nádhera!

 

 

 

 

Zas úplně nádherný den. Do večera se ještě povedlo Kubovi kapřík 9,7 kg a ostatní chytili také pár menších. Při setmění mi přišel záběr ze společného místa. Kapra jsem přitáhl pod nohy a když jsem uviděl olověnku začal teprve boj. Kapr jezdil jak šílený kolem skal v hloubce necelého metru. Síly měl za dva, ale do hloubky se mu prostě nechtělo. Takový podivný a přitom rázný a dlouhý  boj jsem ještě nezažil. Kapr měl 10,2 kg.

 alt

 Příbřežní bojovník 10,2 kg.

 

 

Po nafocení a puštění tohoto kapra sumčí skála dostála svému jménu. Nastal na celou noc ukrutný randál. Počítali jsme mezery mezi zalovením sumců a nikdy to netrvalo déle jak minutu. Lovili všude a znovu a znovu. Seděli jsme před bivakem a poslouchali je dlouho do noci. Asi právě kvůli nim neměl nikdo z nás tu noc ani záběr. Až do konce našeho pobytu  jsme v noci až na pár menších kaprů už nic neulovily.

Ráno, když sumci přestali lovit, začali brát znovu kapři. Josef nás musel opustit kvůli práci a Wong se přestěhoval na náš břeh asi 300m pod nás. To se ukázalo jako rozumné. Ihned vytáhl několik kaprů od 70 do 77 cm. Za středu a čtvrtek jsme přes den vytáhli každý několik kaprů přes 70. Já měl největšího 9,5 kg. Ten mi k pobavení ostatních vyjel z podložky když jsem se s ním chtěl vyfotit ve vodě. Na něho nejkrásnější vzpomínku v podobě fotek nemám. Za to vtipné video ano. Kubovi se ve čtvrtek ráno povedl tento krasavec 10,2 kg.

 

 alt

Kubův šupík 10,2 kg.

 

 

 

Večer se k nám přidal kamarád a začínající rybář Martin Fischer ( Fíša). Měl čerstvou povolenku, nové kaprové pruty, boilies si vzal cestou u mě z mrazáku a zbytek věcí jsme mu půjčili. Usadil se asi 50 metrů nad námi a pruty vyvážel proti proudu nad naše společné krmné místo. V noci jako již obvykle nic nepřišlo až nad ránem jsem vytáhl kapra 9 kg a dva menší. Fíša už měl také první záběr, kapr mu to ovšem přeřízl o skálu. V pátek odpoledne brali parádně kapři kolem 70 cm, jen já jich chytil šest. Z pátku na sobotu to Fíšovi zase jeden kapr přeřízl. Ráno vylézám z bivaku a Fíša má další záběr. Koukám na něho jak má brutálně ohnutý prut. Křičím na něho: „Ty vole povol mu!“ Než jsem to dořekl kapr s Fíšou hnul o tři kroky dopředu. Už neměl kam by pokročil narovnal prut směrem ke kaprovi a konec. Fíša  smutně dodal: „Takhle nějak to bylo i před tím.“ Vytáhl narovnaný háček a vyslechl si naše kázání o nutném povolování rybám. V poledne vytáhl Wong pěkného kapra 77 cm. Fíšovi poučenému z  předchozích nezdarů přichází nový záběr kapra na lososa. Tentokrát po překlapnutí baitrunneru jede brzda dál. Kuba bere Fíšu do člunu a já vše točím. Kapr nádherně bojuje, lovec se klepe až se otřásá člun. Vše dobře dopadlo a přivezli na břeh kapra 92 cm a 12,8 kg. Tímto si Fíša zvedl svůj kapří rekord o 42 cm a o nejméně 10 kg! J Je pravda, že před tím vytáhl jen dva.

 

 alt

 Fíšův první velký kapr v životě 92 cm a 12,8 kg.

 

 

 

Odpoledne, po vypuštění kapra, přichází v největším zářijovém pařáku i mně pořádná jízda na červeného játrového lososa. Beru prut do ruky a rovnou skáčeme s Kubou do člunu. Ihned je mi jasné, že jde o velkou rybu. Kapr nabral nekompromisně směr proti proudu do Kubových prutů. Aby nedošlo k zamotání, opírám se pořádně do prutu. Kapr byl rozumný Kubův prut nadjel a po pár výpadech už byl na podložce. Váha po odečtení saku ukázala krásných 14,7 kg. Po nafocení a puštění kapra jsem byl štěstím bez sebe. Nedalo se nic dělat, takové ryby se přeci musí zapít. Načal jsem láhev Jim Beama, jenž jsem měl schovanou na zapití trofejních úlovků.       

 

alt 

 

 

 

14,7 kg

Když jsem se chystal znovu zavézt prut, rozjel se mi i druhý od skály na kořeněného smraďocha. Než jsme nasedli do člunu, kapr uřízl vlasec o hranu skály nad šokovou šňůrou. Do večera jsme chytli ještě 8 kaprů do 8 kg. No nádherný den!!!

S Příchodem noci přestali kapři brát, za noc mi zabral jen jeden kapr kolem 60 cm. Neděle nás vítá sluníčkem a kapry. Z Wongova místa přicházejí první dva lysci výpravy. Za neděli jsme chytli 6 středních kaprů. V noci mi přišel také lysec s váhou 9,9 kg.

A je tu pondělní ráno. Nastává to co máme nejméně rádi, den balení a odjezdu. Jako vždy si v duchu si říkáme, že ještě poslední záběr,  jednu pořádnou jízdu. A ta, světe div se, opravdu přišla. Krásný boj a na břehu je poslední ryba naší výpravy, znovu lysec 13,4 kg. To si ti lysci dali na čas. Bylo to velmi zvláštní. Říkali jsme si, že zde snad nejsou a najednou najeli a přišli  čtyři za sebou.

 

 alt

 Poslední kapr naší dovolené 13,4 kg.

 

 

Po vrácení kapra přehradě jsme v dálce zahlédli Statka s Lubošem. Dorazili na místo a byli nadšení i za nás. Chrlili jsme na ně zážitky, fotky a v neposlední řadě i poznámky z mého zápisníčku. Do něho si píši co, kdy, kde, na co a v jakém počasí jsme kapry chytli. Je to velmi užitečné i pro mé psaní článků. Popřáli jsme klukům šťastný lov, stáhli pruty a vyrazili vstříc domovu a každodenní realitě z úžasné dovolené…

Kluci po nás vydrželi na sumčí skále ještě týden a chytli spoustu krásných kaprů. Při prohlížení fotek jsme zjistili, že dva kapři se nechali zlákat na to samé boilies znovu. Největšího nádherně stavěného kapra chytil Statek 15,15 kg viz foto.

 alt

Největší kapr našich následovníků.

 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací naleznete zde.