Přípravy nebyly nikterak dramatické. Já rád jezdím na velká jezera a tak jsem na tento způsob lovu vybavený. Ještě jsem si těsně před závodem koupil pořádný elektromotor na člun. Kluci jsou také dobře vybavení, takže nebyl problém. Každý jsme si dokoupili silné šokové vlasce, šňůry, kvalitní bižuterii... Zkrátka všeho dostatek, spíše nadbytek pro případ, že bychom chytali na místech, kde je na jezeře nejvíce vázek.
Začátek října byl tady a my se vydali směr Pálava. Zahajovací ceremoniál byl pěkný, mejdan byl pořádný, pečené prase chutné... a vylosovali jsme místo 13. Ráno vstávání, zařazení do kolon a jelo se po hrázi na místa. Tam se vyndaly z auta všechny věci a auta se odvezly. Pak začal kolotoč rozbalování, nošení věcí ze stráně, přípravy všeho, aby až to odpískají, bylo vše připravené.
Začal závod, vyjeli jsme na člunech zkoumat dno. Největší překvapení bylo, že v našem sektoru nebyly vázky. V našem pruhu 100x400 metrů byly dva pařezy na dně. V pohodě se dalo vytáhnout ze břehu těch 400m 250g olovo až na břeh. To by se mohlo zdát jako výhoda, kapři nemají kam zajet a v pohodě se bude zdolávat. Také tomu tak bylo. Nepřišli jsme ve vázce o jediného kapra. Má to jedno velké Ale. Vázky jsou samozřejmě přirozený úkryt kaprů a potopené stromy jsou plné škebliček a další přirozené potravy. Na tomto závodu to bylo perfektně vidět. Teamy vedle nás, co měli v sektoru spoustu stromů, měli rychleji záběry, ale často o ryby přišli. My jsme se museli spolehnout na krmení a kapry k sobě nalákat.
Tím se dostávám k velmi probíranému tématu všech závodů a to je krmení a jeho množství. My jsme s sebou měli 60 kg Červeného játrového lososa, 40 kg Total naturalu s AK Červ a ještě pro případ, že by chtěli slaďárnu 7 kg testovaného Milk shaku. ( Jestě jsme s sebou měli testované boilies Ocean master, ale nejnovější verze plavala, tak jsme s sebou měli 20 kg plovek. :-D ) Krmili a chytali jsme jen boilies, žádný partikl. 107 kg se zdá jako velké množství, ale na takto velkou vodu, 4 pruty a týden závodu to není žádné extra množství. Množství krmení na závodech je relativní pojem. Vždy platí, že když vylosujete místo, kde se ryby přirozeně krmí (potopené stromy, keře, nerovnosti....), tak kolikrát stačí hrst kuliček kolem montáže. Ovšem když tomu tak není a máte v sektoru rovinu a bahno, nezbývá než spolehnout se na kvalitní krmení a kapry přilákat. Na závodech se nedá přestěhovat, ani to vyvézt dál nebo do strany, sektor je jasně vytyčen.
V neděli po startu a prozkoumání sektoru jsme vyvezli pruty. Závod se jako vždy rozjížděl pomalu a dle předpokladu v našem okolí to píplo prvně teamům, co měli před sebou pořádný podvodní prales. V pondělí jsme měli na kontě akorát jednoho cejna. Ostatně jako téměř všechny teamy. Bylo jasné, že je třeba nešetřit s krmením. Prvního záběru jsem se dočkal já v úterý v 8h. Na prutu jsem měl nastraženého 24 mm Lososa s 14 mm popkou švestky, to celé obalené v těstě. Kolem montáže jsem řádně zakrmil nadipovaným Lososem. První kontaktní kapr 8,9 kg nám udělal radost.
Odpoledne začalo brutálně foukat. Žižka se rozhodl přeci jen zkusit aspoň na noc Milk Shake 20 mm s 14 mm popkou Milk shake. Zkrátka pravý tester testuje i o závodech. A povedlo se, desetikiláček mu to zobnul. Středa ráno a naše druhá ryba závodu.
Bylo jasné, že Žižka tam Milk shake ještě nechá. Vyplatilo se, o půlnoci dostal Žižka záběr na tento prut. Jeli jsme pro něho a byl obtočený několikrát kolem tyčovky. Tyčovku jsem musel vyndat částečně z vody a dokázali jsme ho vymotat. Několikrát mi málem vyrval tu tyčovku z ruky. Pak chvíli boj a mohli jsme si zařvat radostí. Takové sele o závodech! Kapr měl 22,5 kg.
Přes den nám kapři na místo nejezdili, ale v noci to zase pěkně bralo. Kvůli větru byl na pár hodin zákaz na vodu. O půlnoci zákaz zrušili a vyjeli jsme na vodu. Radar už ukazoval, že to tolik nefouká, ale na vodě to byl fakt rachot. Nebáli jsme se toho a celý mokrý jsme měli převezeno. Chytli jsme 4 bodované kapry. Mě se povedl na Lososa kapr 12,13 kg, který smáznul našeho nejmenšího kapra ze tří bodovaných.
Poslední noc jsme ještě bojovali naplno. Třikrát jsme přepisovali nejmenšího kapra. Kesamovi se ještě nad ránem povedl kapr 14,61 kg. Boj až do konce!
Skončili jsme z 95 týmů celkově 8. Druhé místo v sektoru! V těžbě, což je celková hmotnost všech bodovaných ryb jsme skončili na 2. místě. Ještě jsme chytli jednu z nejtěžších ryb závodu šupináče 22,5 kg. Závod jsme si užili, zažili kupu srandy a pořádně si mákli. Pro mě to byl třetí takto velký mezinárodní závod za sebou, kde jsem byl s teamem v top 10. Vždycky ještě chybí kousek štěstí. Musíme smeknout před organizací závodu a prací rozhodčích. Shodli jsme se s klukama, že to byl nejlepší závod, jaký jsme absolvovali.
Tak zase za rok Pálavo!
