Chvíli jsem rozmýšlel. Jet na soukromou vodu do zahraničí mi přišlo jako úlet, když je spoustu zahraničních státních vod s normálními pravidly... Nutno podotknout, že v zahraničí se hodně smazaly rozdíly mezi "svazovkami" a "soukromkami". Rozhoduje už v podstatě jen velikost revíru a jeho obtížnost. Když porovnáte třeba svazové Zajarki, tak se pomalu žádný soukromáč na ně nehrabe s obsádkou a vším... To jen v ČR s naším svazem se pořád drží - nasadit, vymlátit, nasadit, vymlátit.... a sportovním rybářům všechno zakázat. Otázkou je proč se drží nasazovací byznys? Proč se jde na ruku 10% rybářů, kteří vymlátí 80% ryb a na sportovní rybáře, kterých je už většina se prdí? No to jsem odbočil. :-)
O Ecsedu už jsem slyšel a blesklo mi hlavou, jak by to tam bylo fajn s rodinkou. Chatička, čistá voda... Kývnul jsem a ještě se domluvil s Pavčou, který má novou známost, tak že by jeli s námi. Jako na potvoru Lucka dostala chvíli předem angínu, dostala antibiotika a bylo vymalováno. Jedu na týden křenit. :-D Pavčovi, Ivě a Marečkovi jsem nechal chatku, já si sbalil lehátko a narval se k nim do auta. Samozřejmě mě tahle situace dost mrzela, když jsem se těšil na rodinnou dovču.
Přijeli jsme k jezeru, čekalo nás na uvítanou malé občerstvení, pivko a panáček pálenky. Vydesinfikovali nám podběráky, podložku a člun. Důrazně nás informovali o pravidlech. Ty jsme striktně dodržovali a nikdo si nás celý týden nevšímal. Jezero se nám od začátku velmi líbilo. Krásně čistá voda, pěkné zázemí v podobě chatičky a hlavně neuvěřitelný klid! Celkem velké jezero a chytá se pouze v 7mi nových chatičkách. Žádní koupáči, žádní lidi krom rybářů, prostě klídek a pohoda, jakou jsem v létě nikde nezažil. Akorát ukecanej Pavča a malý Mareček mě vraceli do reality z tichého snu. :-)
Co se týče krmení já měl s sebou jako vždy mraženku Červeného játrového lososa, toho si vždy vyndám z mrazáku, nechám roztát a nadipuji ho v tekutém a následně v suchém dipu. Takto bez problémů vydrží se nezkazit 14 dní i v horku. Ostatní boilies jsem si nadipoval na místě - testovaný Milk shake a Kořeněného smraďocha. Od každého jsem měl 20 kg v různých průměrech + jsem měl ještě na první zákrm 25 kg boilies mixu druhů z levné trojice. Ke každému druhu boilies jsem měl ještě jedno Mražené těsto, týden vydrží a jedno balení na prut je akorát.
Projeli jsme si náš prostor s echolotem a s polarizačními brýlemi. Od začátku jsme pochopili, že nebude sranda zde něco dostat do podložky. Stromy z vody, pod vodou jich ještě víc, kilometry urvaných vlasců, řasy a slávečky prostě pořádný mazec. Před námi bylo desítky krásných míst, kam by se daly položit montáže - lavice, prohlubně, stromy ve vodě, hlubiny, mělčiny... Jak se o mě říká, že mám skvělý čich na jezerech najít místa odkud kapři půjdou, tak tady se mi to zase povedlo na první dobrou. Na volné vodě jsem našel mírný zlom do hloubky a tam umístil tyčovku. Věřil jsem tomuto místu nejvíce, tak jsem tam dal rovnou dva pruty, jeden s Lososem a druhý s Milk shakem a pořádně zakrmil. První kapr z tohohle místa na sebe nenechal dlouho čekat. Hned první noc mi to rozjel na Lososa 24 mm s popkou švestky tenhle šupík.
Další záběr přišel druhé ráno zase na Lososa s popkou Švestky. Vyrazil jsem za rybou a kousek od místa, kde jsem měl položenou montáž, jsem to měl chycené ve vázce a pořád to skrz ní jelo. Opatrně jsem to vykotvičkoval, koukám kam směřuje vlasec a plnou parou vpřed za ním. Silný 160 lb motor Haswing je na vodách s vázkama vždy obrovský pomocník. Kapr ujel přes 200m než jsem ho dohnal a zdolal. Nádherný, dlouhý maďarský lysec 23,1 kg. Takového jsem si představoval. Druhý den ráno jsem měl splněno.
Další záběry přišly také z onoho místa. Abych to zjednodušil, všichni zdolaní kapři z něho přišli. Z jiných míst například kolem břehu brali akorát sumci a velký cejni. Sumci to měli na Ecsedu úplně obrácený, než by člověk čekal. Brali hlavně z mělčin, přes den a na sladké boilies a popky. Pavča je tahal na boilies Kreveta/Švestka, já je tahal na Milk shake.
Třetí večer se zkazilo počasí a noc byla dlouhá. Milk shake a Losos lítaly pěkně na střídačku. Začalo to kaprem přes 15 kg na Lososa, pak to zobl nějaký menší. Nad ránem přišli tři pořádní kousci. Nejdřív 20,7 kg, pak nádherný pupkáč 21,2 kg na Milka. Pak začala bouřka. Už jsem byl promočený, zmrzlý a jen v trenkách jsem vyrazil za rybou. Párkrát uhodilo už celkem blízko. Kapra také kolem dvaceti jsem vypáčil, hned pustil a mazal se schovat.
Kvůli kaprovi se nechat sejmout bleskem člověk nechce. To je jedna věc. Druhá je pravidlo, že kapr nesmí na souš. Což znamená zdolat kapra, v podběráku ve vodě ho dovléct ke břehu, tam ho dát do plovoucí podložky, (moje Trakker podložka se majiteli moc líbila, jinak musíte používat takový jejich plovoucí poděs), svléknout se do trenek a jít se fotit do vody. Samozřejmě si kapr od zdolání celou dobu ve vodě odpočine a pak nastává druhý boj v podložce. Takový odpočatý pořádný kapr znamená pěkné proplesknutí, bolavá záda, mokrý oba dva lidi, mokrá kamera i foťák. Přes den je to sranda, v noci moc ne a kapry do odhadem 17 kil jsem už rovnou pouštěl. Další noc jsem měl jen jeden záběr a to byl jediný kapr, kterého jsem nedokázal vykotvičkovat. Z jedné vázky do druhé a do třetí, pak mi to urval a bylo. Noc poté jsme s Pavčou měli každý jednoho pěkného dlouhána.
Poslední dvě noci jsem měl už jen jednoho pořádného šupíka, jinak jen menší kousky. Pavča mohl ještě poslední noc zazářit. Na Milk shake mu to vzalo to pravé místní monstrum. Skrz vázku mu zajel do tyčovky, než ho vykotvičkoval, už byl několikrát omotaný u dna kolem tyčovky. Obrovskou rybu málem dostal do podběráku i s tyčovkou, ale bohužel mu to urval. Tohle krásné jezero je vskutku obtížné a ryby bojovné. Pavču tam ryby pěkně proškolily a určitě to pro něj byla velká zkušenost. Mě svatý Petr dělal radost za to, že jsem s sebou neměl holky. Záběrů jsem měl dost. Co zabralo, to jsem dostal z vody, i když jsem třeba půl hodiny kotvičkoval. I jsem vzteky skočil u stromů do vody, abych dostal rybu z vázek. Pak jsem si řekl, že už dělám zase hovadiny přes čáru a vylezl jsem do člunu a vykotvičkoval sumce. :-D Musím vyzdvihnout produkty Carp r Us. Co vydrží Centuriony 4., fluocarbony, šňůrky... to je mazec. Jinak nejvíce záběrů bylo na boilies Milk shake, hodně kaprů a největší přišel na Lososa.
Užili jsme si pořádného maďarského horka, pohody a srandy. Na ty letní horka to byla velmi vydařená výprava. U některých chatiček se nechytlo nic nebo třeba jen amur, dva kapři atd. Zase na místě, kam foukal vítr nachytali chlapi moc pěkně. Nakonec mě jezero okouzlilo a rád se na něj někdy vrátím.
