Padlo mi do oka horské, sto let staré jezero, za normálního stavu hluboké přes 40 m. Takový italský Orlíček.
Parťák Milágros se nenechá na jakoukoliv výpravu, co vymyslím, přemlouvat. Povolenky vyřízení mi tentokrát dalo zabrat, cesta 15 hodin, vše nakonec na pohodu. Po příjezdu jsme byli okouzleni nádhernou přírodou, ale také ještě menším stavem vody, než jsme na jezeře čekali. Jezero bylo zhruba 20 m na sloupci dole. Stromy, co jsou na jaře pod vodou, jsou daleko od vodní hladiny. Čekal nás ukrutný, bahnitý kopec od auta k vodě. Říkali jsme si, jaké by to bylo, kdyby při balení pršelo. :-) Vše naložit na čluny a vyrazit na doufejme slibný flek nad hrází jezera. Krom nás jsme zahlédli v jiné části jezera jen jedny rybáře.
Na místě jsme na břehu měli také bahno. Buď bychom museli běhat daleko k prutům a vše zase nosit ještě do jednoho kopce, nebo si postavit vše na bahně u prutů. Rozhodli jsme se pro druhou variantu.
Na tuto výpravu jsem si vzal tři druhy boilies. Na každý prut jeden druh - 20 kg Červeného játrového lososa v průměrech 20, 24 a 30 mm, 20 kg Milk shake v průměrech 20 a 24 mm a 10 kg testovaného boilies Ocean master ve 20 mm. Vše jsem si ještě doma nadipoval do tekutého i suchého dipu. Každé boilies jsem ještě před vyvezením nebo nahozením obaloval v těstě. Tedy maximální možná atraktivita návnady i nástrahy. K těmto boilies jsem si ještě vzal na první zákrm 20 kg boilies Krill/Seafood, ten jsem rozházel na všechna místa.
Prut s Ocean masterem jsem vyvěsil na skálu do 3 m hloubky. Na něj přišlo nejvíce záběrů. Ostatní dva jsem dal do velké hloubky, na našem místě to bylo 15-17 m na korytě. Ještě jsem každý den přes den stáhnul jeden prut a chytal na rybky. To se nesetkalo s žádným velkým úspěchem, pár malých štik a jeden okoun. :-)
První noc a den jsme se záběru nedočkali, dokonce ani druhou noc nic, až brzy ráno přišel první záběr, menší kousek na Ocean mastera. Na stejný prut zabral za chvíli i druhý kapr a ten už byl pěkný. Klasický italský dlouhán 99 cm a 14,3 kg. Nakonec se rozjel ještě prut na Červeného játrového lososa a byl z toho nádherný pupkáč 18,3 kg. Odpoledne se ještě jednou rozjel Ocean master a byl z toho kapr 17,3 kg. Nádherný plodný den.
Další dva dny se nám změnilo počasí. Přes den nesvítilo slunce, ale zase v noci nebyl mráz. Sem tam mírně sprchlo. Jezero se nachází více než 800 m nad mořem, takže tam touhle dobou nejsou teploty jako v Itálii v nížinách, ale zase ne taková zima jako u nás. Konečně se dočkal i Milan kapra a měli jsme double. Prvně se mi rozjel i prut s Milk shakem a byl z toho hned kapr přes 18 kg.
Dny ubíhaly a jedno ráno jsem se dočkal. Přehrada v oblacích mi vydala svůj poklad. Sedmá výprava do Itálie, dohromady asi dva měsíce zážitků se skvělými přáteli a připisuji si Itálii jako šestou zemi, kde mám ze státní vody kapra přes 20 kg. Po neskutečném boji se na mě vyvalil z hlubin tenhle nádherný šupík 23,6 kg. Zabral ze 16 m hloubky na 30 mm Lososa s popkou Švestky.
Kapři se motali hlavně v oblasti, kde jsem měl vyvezené pruty já směrem na hráz. Jakoby odtud nechtěli vůbec vyjíždět. Milan mi to nandal na naší minulé společné výpravě a tentokrát jsem měl větší štěstí já. Vždy si úspěch přejeme navzájem. Řekl jsem Milanovi, ať vyšle prut s Lososem vedle mého prutu s Lososem a Oceána na skálu, kde mi na něj bralo o 106. Před ním prostě ryby nebyly. U mě hned začal tahat. I když se nedočkal giganta, tak si nakonec pár pěkných ryb vytáhl.
Já jsem si předposlední ráno chytil ještě jedno opravdové monstrum. Na Milk shake to rozjelo tohle zvíře 110 cm a 25,7 kg, tedy o půl kila můj největší kapr v životě. Zabral v místě, kde jsou pařezy. Tedy jsem se s ním nemohl při zdolávání moc mazlit, ale on se mnou také ne. Naštěstí mé oblíbené návazce z háčku Centurion 4, červíku a šňůrky StripX od CRU měly 100% úspěšnost. Ani jeden z kaprů z výpravy se mi nevyhákl. Tento jednoduchý návazec používám vždy a všude už mnoho let. Jen když mi návazec zamotává bílá ryba, tak sáhnu po fluocarbonu a podobných kravinách. Jsem přesvědčený, že prostě není lepší návazec. Ryby nepadají a hlavně si myslím, že dobře navázaný Centurion chytá mnohem lépe než ostatní háčky. Jestli jste zvyklí vázat různé složité montáže a nemáte úspěch, zahoďte smršťovačky, obratlíky, kroužky atd. do popelnice a zkuste tento klasický jednoduchý návazec.
Kapři brali pěkně až do konce. Hlavně ráno byl jejich čas. Předposlední den přišlo to, čeho jsme se obávali - vytrvalý déšť, který trval až do odjezdu. Bivak, okolí a ten Everest k autu se proměnilo v bahenní show. Den dopředu jsme si odvezli alespoň pár věcí. Nebudu fňukat dlouze, ale balit, na lodi převážet a pak vynášet věci, vše v bahně a za deště, to byl prostě masakr. Aspoň je na co vzpomínat, krom úžasných úlovků, krajiny, zážitků... Stálo to za to, byla to výprava snů v nádherné přírodě.
