Za podzimními obry s Freefish.

04.11. 2014

Stejně jako mnoho dalších kaprařů i já jsem vyrazil na prodloužený víkend přes svátek k vodě. O tom co se za ty čtyři dny odehrálo, budu asi ještě jako dědeček vyprávět svým vnoučátkům. Budu jim povídat o tom, jak jsem v pátek ráno vyjel na obyčejnou českou svazovku, zažít neobyčejné věci. Místo jsem si krmil dva dny dopředu s parťákem Žižkou a to pěti příchuťemi boilies od Freefish.

Nejvíc jsem do vody nakobroval Kořeněného smraďocha s AK kořeněný smraďoch a dál taky Konopí, ovoce s AK Scopex RH, Ostrý zimní losos s AK Ledový šok, Červený játrový losos s AK čerstvý uzený losos a trochu té Zelené olihně. Po vylodění na břeh svého vyhlídnutého místa se hned vrhám do stavění bydlení, protože počasí je opravdu "kapří". Obě montáže letí do vody až kolem poledne, na každé je pod háčkem samotná 20mm koule. Klasika, která se mi poslední dobou velmi osvědčuje ať už na dno nebo pop up. Na levém prutě je těžká koule voňavého Konopí a ovoce s AK Scopex, do pva přidám ještě tři kuličky. Bohužel, při náhozu škrtnu o větvičku, pva utrhnu a montáž na hladinu dopadne roztočená. "Potom to přehodim, ještě mám dost práce s přípravami", řeknu si pro sebe a nechám to nahozené :-). Pod háček na pravý prut dám klasicky na rozjezd pop up 20 mm, tentokrát Ostrýho zimního lososa. Jsou asi tři hodiny odpoledne a volá mi kolega z týmu David. Prohodíme pár vět o tom jak to jde a kde sedím a v tu chvíli, mi jde levý swinger do "padáku". Pokládám telefon a zvedám onen stále nepřehozený prut s nastraženým Scopexem. Ryba jede ke mě, takže nejdu na člun a v klidu dovíjím vlasec na břehu. Kapřík chce zajet do křoví po mé pravé ruce a tak se musím trochu víc opřít do prutu. A opírám se stále víc a víc, asi už je vlasec ve větvičce, tak zaberu ještě víc. Z pod křoví se najednou asi metr pod hladinou objeví světlý obrys mohutného lysce. Teď už oba dva víme o co jde. Mě o nový osobák a kapr, ten si myslí, že jemu jde o život :-). Nesmím ho pustit dál na vodu, držím ho jen asi do 15 metrů od břehu, protože už vím, že sedí na "super heavy carpu" opravdu dobře. Povedlo se mi ho přeprat a z podběráku na mě kulí oči kapr jménem Pitoma :-). Čekám na parťáky aby mě s tim Pitomou vyfotili a hlavně ho zvážili. Protože při dávání kapra na podložku mi z pod podložky vypadla váha. A kam jinam, než do vody. Nakonec jsem za to byl i trochu rád, protože přítomný tři svědci se mnou mohli sledovat, jak se Jirkova váha zastavila až na 19.1 kg!! Délka 96cm. Novej osobák je na světě a stejně jako ten překonaný, i tenhle kapr je lysec. Nádhera!!

alt

Pitoma zase o pár dekagramů těžší než při posledním ulovení. Úžasných 19,1 kg a 96 cm.

alt

Velká radost z osobáku. :-)

alt

Tak zas někdy kamaráde!

 

Do rána už se mi nic nepovedlo ale hned za svítání mám jízdu, opět na Scopex. Bohužel, kapr se osvobodil diky chuchvalcům starých, potopených vlasců, které jsem vylovil, než jsem se dostal k tomu svému. Tak přehodim i druhý prut, na který zavěšuji pod háček místo plovoučky těžkou 20 mm kouli Ostrého zimního lososa s AK Ledový šok řádně nadipovanou v tekutém i suchém dipu. Záběr na sebe nenechá dlouho čekat, kolem půl jedenácté jde znovu swinger do "padáku", tentokrát u pravého prutu s Ostrým zimním lososem. Kapr se nezdá být velký ale jede do strany a tak s Davidem skáčem do člunu a jedem za ním. Už na nás čeká asi 35 metrů od pevniny a je celkem v klidu. Když se dostaneme až k němu a vypneme motor, prut se mi ohne tak, že pod hladinou zmizí jeho první dvě očka a dotažená brzda navijáku se pomalu ale jistě roztočí. Začnu se smát, to bude pěkná ryba, to je paráda, včera osobák a teď je na prutu určitě pořádná ryba. Asi po pěti minutách přetahované se na hladině objevila ohromná otevřená tlama obrovitého šupináče. Dejv a já se na sebe jen usmějem a za chvíli už se ze člunu natahuje ruka s podběrákem."Jo", odfouknu si. Moje váha pořád nevyschla, proto volám znovu Jirkovi o pučení té jeho. Ten sám ze zvědavosti nasedá do lodi a jede za námi. "Tohle v klidu neudržíš"..... "Tak tyč od podběráku!" A už na ní navlíkáme váhu a kluci si konce tyče pokládají na ramena. Zavěsím kapra na váhu a všichni čtyři napjatě sledujeme displej... po odečtení saku 21,20 kg!! Každý vyjádřil svůj údiv po svém :-). Já jen zařval JOOO!! Ještě kolik měří. "Dawe, kolik má?" ,houknu na Davida."Nestačí ti metr v..e", odpoví mi. "Má metr a takle", ukazuje na prstech :-)."Asi 3-4cm."  Dostávám od kluků gratulace a hurá na focení. To ještě nevím, že udržet ho před objektivem foťáku bude na celém našem střetnutí to nejnáročnější. Protože těžké tělo kapra je hrozně široké :-). Dostanu samozřejmě několikrát sprchu studené vody z podložky jak o ní "Torpédo", jak jsem kapra pojmenoval, plácal svým obrovským ocasem. Vyfoceno, vypuštěno,nahozeno, sklenička na zapití úlovku nesmí chybět a jedeme dál.

alt

Úžasných 21,2 kg v mém náručí!

alt

alt

Ohromná ocasní plotev velká jako několik mojich dlaní.

alt

Pár fotek a měl jsem dost.

alt

Děkuji za nezapomenutelný zážitek!

 

Kapři jsou stále při chuti. V neděli ráno mě probudí jízda na Ostrý zimní losos,  na podložce skončí šupináč 84cm a 11,4kg. Pondělí, to už bylo slabší, měl jsem jen dva záběry od kapříků 60+. A večer nám jasná obloha naznačila, že v úterý po ránu bude pěkná zima. A do téhle zimy mě za svítání vytáhl z vyhřátého spacáku zvuk signalizátoru. Záběr je na nadipovanou 20mm koulí Kořeněného smraďocha. Prut na dotek studí a když kouknu na člun, tak i ten je potažen jinovatkou. Zdolávám ze břehu. Ryba na háčku je dost lenivá v tomhle ranním mrazíku. Pár krátkých výpadů před podebráním, ale žádný oheň na prutě. No a co to na mě zase koulí kukadla z vody. Zase parádní šupináč, 90cm a lehce přes 15kg . Super zakončení této výpravy. Takový úlovek by všechny známe před pár dny opravdu nadchl, ale na adresu téhle fešné patnáctky jsem slyšel pouze úsměvné: "Jenom patnáct jo?" :-). Než odrazím člun od břehu směrem k autu, povede se mi ještě jeden kapřík dorostenec. To už je ale opravdu vše a já se vracím z klidné přírody zpět, do civilizace...

alt

11,4 kg

alt

15 kg

 

  Myslím, že v této zprávě bych měl také něco napsat o tom jak jsem se vůbec k chytání těchto sladkovodních obrů dostal. A to i pro motivaci začínajících kaprařů, jakým jsem i já, kteří si chtějí od vody odnášet jen fotky a vzpomínky na krásné a velké ryby. Na boilies jsem začal chytat minulý rok v dubnu. Boillies mě lákalo i díky tomu, že jsem ještě jako bývalý rybář měl možnost být u vody s Ondřejem, když vytáhl v okolí našeho městečka velikánské kapry. Své první výpravy jsem zkoušel hlavně šňůrky, háčky a veškerou bižuterii od všech vyhlášených, i ne moc známých firem. Zkoušel jsem samozřejmě i jiné koule uznávaných českých výrobců, abych věděl jestli mám nastraženo opravdu to nejlepší, na ty největší kapry :-). A stačilo jen pár prvních navštěv u vody a několik pytlíků nakoupených boilies od  různých firem letělo zbůhdarma do řeky u baráku. Nic z toho co jsem zkusil se nemohlo ani postavit na stejnou startovní čáru vedle koulí, jejichž receptury má na "svědomí" kaprařský guru Radek Statečný a Ondřej Kopačka. Dnes je to asi rok a půl od zmíněného dubna a na boillies od Freefish mi zabralo a poté jsem dostal z vody na podložku 23 kaprů, co vážili přes deset kilo. Z toho pět nejvetších kousků mělo: 15, 15.3, 17, 19.1 kg a onen vysněný obr 21.20kg. Opravdu věřím tomu, že kdybych chytal ten rok a půl za jiný mnou zkoušený tým, nezažil bych u našich vod tak krásné chvíle při setkání s tak nádhernými kapry....

alt

 

Boilies Free fish je prostě nej!

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací naleznete zde.