Vyrazit na obrovskou Španělskou, 7500 hektarovou, 110 km dlouhou přehradu Mequinenza v lednu se ukázalo jako bezvadný nápad. Samozřejmě kterýkoliv jiný měsíc by byl na kapry lepší. V sezóně se na Ebru tahá velké množství kaprů, ale to by pro mě nebyla výzva. Španělsko je ideální země na zimní výpravy. Dočkali jsme se přes den teplot až 15 stupňů a hřejivého slunce. Na přehradě se nesmí bivakovat, takže v noci nás čekala vyhřátá chata s veškerým zázemím.
Měli jsme s sebou pár desítek kilo boilies pro masivní zákrmy Krill/Seafood, Tuňák/Kaviár a Kreveta/Švestka. To jsme ani nezkrmili, ale lepší být připraven. Nejlépe brali na Červeného játrového lososa, respektive na jiné boilies se kapr nechytl. Mě bralo na jeden prut z jednoho místa. Na druhý prut jsem záběr neudělal, kdybych se postavil na hlavu. Největšího kapra chytil Lukáš 18,2 kg také na Lososa. Já měl největšího kapra 16,7 kg. Třetí člen výpravy Zdenda chytal jen candáty.
Nutno podotknout, že jsme se věnovali kaprům tak nějak napůl. Přes den, kdy to bralo jsme lítali po candátech. Vyzkoušeli jsme i sumčí vertikal s majitelem kempu, bohužel ten jediný se nepovedl. Candáti brali neskutečným způsobem. To jsem si nepředstavoval ani v nejdivočejších snech, co je tam candátů a jaké velikosti. Za odpoledne se dá nachytat třeba 10 velkých candátů, to se u nás nepovede ani za rok. Vyzkoušeli jsme i vypravit se přes den do jiné části přehrady na kapra, ale bez úspěchu. Byla to parádní výprava plná nových zkušeností.
