IBCC 2024
Největší kaprařský, zřejmě i rybářský závod na světě - 300 teamů z 24 zemí světa.
Co bych napsal předně je, že účastnit se takového závodu je zážitek na celý život. Věřím že i pro rybáře, který moc nemusí závodní chytání, by byl tohle zážitek. I kdyby jel třeba pouze jako 4 člen - pomocník.
Řekl bych, že se IBCC stále zlepšuje i po organizační stránce. Zřejmě se chtějí vyrovnat Stairs 2 hell, ale to se ještě maďaři nechytají. 
Za to atmosférou a doprovodným programem se přinejmenším vyrovnají. Letošní letecká show byla krásným překvapením. Viděli jsme jí prvně a byl to zážitek. Zázemí IBCC je v pěkném středisku v Tihany s možností spaní v chatkách nebo v hotelu. Té jsme využili a užili si celkem obstojný wellness, dobré jídlo, živou hudbu. Byl to moc fajn předzávodní program.
K samotnému závodu, s sebou jsme měli boilies Ocean master, Ostrý zimní losos a mražené boilies Červený játrový losos. Tuhle trojici jsme si za poslední léta oblíbili na všech závodech. Jsou to tři nejnadupanější druhy boilies Free Fish. Zároveň jsou zcela odlišné. Jedno je čistě z mořských potvor, druhé je kořeněné, mírně do sladka a třetí je rybo, játrové, mražené bez konzervantů. Vždy fungují všechny tři a vždy jedno výrazně převyšuje ostatní. Je to zajímavé, že i na stejné vodě jeden rok třeba funguje nejlépe Červený játrový losos a druhý Ostrý zimák. Letos kraloval Ocean master. Nejvíce ryb nachytal v kombinaci 24 mm se 14 mm Šveskovou popkou. Veškeré boilies jsme měli jako vždy maximálně zatraktivněné, tedy zalité tekutými a následně zasypané suchými dipy. Na 10 kg 2x tekutý a 1x suchý dip. + jsme ještě kuličky pod háčkem vždy obalovali do mražených těst.
Vylosované místo se nám líbilo. Sice se musely věci dál nosit na molo, ale máme zdravé ruce a nohy… Po startu jsme jen nahodili pruty, protože byly vlny a nesmělo se na vodu. Ihned přišly dva záběry od menších kaprů. Počítali se od 10 kg. Byli jsme nadšení, kapři se nám tam házeli, vše vypadalo parádně. Bohužel vítr foukal přes nás na druhou stranu. Chytil jsem jednu 14tku a bylo po rybách. Ochladilo se a vítr foukal stále od nás, chvílemi fakt slušný. Chytali jsme po celou dobu sem, tam kapra, ale nebodovaný. Až předposlední den vítr ustál a začali jsme víc a víc tahat. Kesam chytil nádherného, unikátně zbarveného šupíka. Já jsem si chytil parádního Maďara přes 15 kg. Ještě hodinu do konce jsme vytáhli dva kapry přes 13 kg. Škoda že závod nepokračoval. Ale s losem místa člověk nic nenadělá. Nakonec jsme z 300 skončili 79. Sousední team nevytáhl ani jednu bodovanou rybu, podle mě jsme nedopadli na daný flek špatně.
Těšíme se na další ročník!
