Druhý týden v květnu jsme vyrazili na týdenní závody czech boilies cup, na jezero Štít. Všichni v týmu jsme měli na tomhle revíru premiéru a tak jsme byli zvědavý, jak si na tomto největším odhozovém závodu v ČR mezi 50 týmy povedeme. V sobotu jsme dorazili na místo a vylosovali si místo 10, což bylo rohové místo sektoru, to ovšem znamenalo že nás sousední týmy mohli zavřít jak z levé strany tak i v prostoru před námi. I tak jsme ale nezoufali a byli připraveni se o nějaké dobré umístění porvat. Ze začátek závodu jsme vsadili na Milk shake a Červeného játrového lososa. První záběr máme až druhý den ráno, na peletu lososa, který byl nahozený jen 3m od břehu. Znamená to tedy naše první body v podobě 11kg šupináče. Ranní záběr rozjel den, při kterém jsme se vůbec nezastavili a byly chvíle kdy nám ve vodě ležel jen jeden prut, jelikož jsme nestíhali po záběrech přehazovat. Tenhle neuvěřitelný den jsme končili se zapsanými rybami 18,10kg, 16,18kg, 19,08kg, které všechny přišli na panáčka Milk shaku. To nám stačilo na celkové 6 místo, v sektoru dokonce na vedení. Další den už bylo poměrně těžké dostat se na rybu, která by pro nás znamenala přepis. Při obědě nás ale vyrušuje záběr na jehož konci je lysec který nám zajištuje dvě kila navíc. Bohužel po této rybě se vše rapidně zhoršilo. Začalo se dít přesně to čeho jsme se báli, týmy vedle nás měly podstatně méně záběrů a začali nás zavírat víc a víc. Možná ještě horší bylo, že se otočil vítr, který do té doby hnal vlny k našemu břehu. Od této chvíle začala tahat hlavně druhá strana. Každý den jsme sice nějaké záběry udělali ale bylo jich podstatně méně a k přepisu jsme se ani nepřiblížili. Během dalších dnů jsme se tedy začali propadat a předposlední den jsme byli na 3. místě v sektoru, u celkového pořadí to bylo někde kolem 20.místa. I když už jsme propadali lehké negaci, pořád jsme trochu doufali že poslední noc by to mohla ještě zlomit a důkladně jsme před ní prokrmili. Jelikož jsme od začátku krmili do míst Total naturalem ve 24mm věřil jsem, že ryby ho po týdnu krmení budou vyhledávat, proto tedy padlo rozhodnutí že na poslední noc půjde na všechny čtyři pruty. Kolem 6 hodiny večer spadlo pár kapek a my věřili že to ryby rozhýbe. Tak se taky stalo, za hodinu nám přichází po čtyřech dnech první kapr na přepis a my už tak na první místo v sektoru ztrácíme jen necelé kilo. Zároveň ale víme že nyní musí přijít ryba okolo dvaceti kilo, aby jsme měli šanci. Naděje však umírá poslední. Rozděláváme si tedy menší oheň v grilu a užíváme si poslední chvíle na Štítu. Před půlnocí přichází opatrná jízda na dvě dvacítky Totalu. Hned od začátku jsme si jistí, že tohle je ta ryba, kterou potřebujeme. Nemýlíme se už při prvním pohledu je nám jasné že magické hranice je pokořena. Váha se nakonec zastavuje na 22,05kg. V týmu od této chvíle panuje skvělá nálada ale zároveň nervozita jestli ostatní týmy v sektoru také nepřepsali. V sobotu ráno vytahujeme pruty, balíme všechny věci a přesouváme se na vyhlášení. Při čekání se samozřejmě bavíme, kdo co poslední noc vytáhl. A děláme si čím dál tím větší naděje. Ty se nakonec opravdu potvrzují a my si poslední nocí zařizujeme vítězství v sektoru a celkové 8. místo. Vzhledem k tomu, že jsme byli na této vodě všichni z týmu poprvé a místo také nebylo zrovna top to bereme jako neskutečný úspěch. Na závěr bych chtěl ještě za celý náš tým vyzdvihnout organizaci celého závodu, která byla špičková. A Ondrovi poděkovat za top krmení!!!!
